poezie


Polibek 


Polibek... 

Letí jak kometa... 

Každičkou otázku... 

Na kousky rozmetá... 

Polibek za lásku... 

Odměna... 

Života proměna... 

Promiň mi za lásku... 

Za dárky pro krásku... 

Za něhu pro Tebe... 

Za pohled na nebe... 

Polibek anděli... 

Co život mi nadělí... 

Jak řeka oblázku... 

Já prosím za lásku... 

Polibek... 

Letí jak kometa 

Každičkou otázku... 

Na kousky rozmetá... 

Polibek za lásku... 

Odměna... 



Anděl 


Viděl jsem anděla, 

šel nočním městem, 

když se naše těla míjela, 

pozdravil tichým gestem. 

Pak jsem se ohlédl, 

jakoby v úžasu, 

viděl jsem anděla, 

anděla bez hlasu. 


Anděla bez křídel, 

co utíkal městem 

a jehož odchod byl mi trestem... 




Pohádka dětem 


Pohádka dětem 

Každý máme nějakou tu pohádku, 

kterou známe popředu i pozpátku, 

a tak vyprávěl jsem dětem, 

aby si ony prošly pohádkovým světem. 

Nejdřív tu o Honzovi, 

co byl králem, 

až z toho chudák zhloupnul málem. 

Pak jak chrabrý rytíř Ajajab 

setnul býložravou laň 

a o Karkulce, co snědla vlka, 

který počíhal si naň. 

Vzpomněl jsem si i na tu jednu, 

co dávali, když jsem zapnul bednu, 

ve které po píchnutí vosy, 

usnul nepodstatný kdosi. 

Pak už jsem byl ale s pohádkami na štíru, 

začal jsem dětem vyprávět historky na míru... 

Že maminka je z Vesmíru, 

to slyším teď denně, 

jen nevím jak to vysvětlit, 

své milované ženě. 




Básník 


Někde tam jsi, 

básničko skrytá, 

hrajete na babu, 

básník tě chytá. 

Jsi jak rozverná malá holčička, 

upíráš a něho dvě hnědá očička. 

A on povídá: Nedám ti babu, 

vždyť mám tvé srdce 

a já od tebe nechci utíkat... 

Co dodat, 

vždyť básník se jen lásce zpovídá. 




Smrť 


Osud se dívá, 

osud bez vlasů,

jak den se stmívá, 

a my bez času 




Romantikům 


Možná ji měl rád 

-trochu víc-

se slovy si hrát 

chtěl... 

Však neudělal nic, 

uslzené oči měl, 

brečel po tají - 

pro ni. 

Dívky básně hltají, 

tak psáno je v románu, 

sevřít ruku v ruce dlani, 

srdce zahřeje. 


To co si přát, 

nechme na ránu, 

ať bude nebo nebude, 

štěstí či smutek, 

za cenu vysokou, 

pocit loutek, 

v chladných rukou 

Osudu. 



Epilog

 

Stojím tu tváří v tvář osudu, 

byl jsem a už nebudu. 




Anglická 


Bad things happened 

so lets me pretend 

it's everything all right. 

You know, it's endless fight 

between you and me, me and you, 

but you'll catch my hand and we will walk 

it through.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky